Výzkumný program
Náš výzkumný program obsahuje tyto základní body:
- ověřování objevů blízkozemních planetek a komet
- měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země (NEO)
- hledání a objevy planetek, s potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) - mezinárodní kódy 046 Kleť Observatory, České Budějovice a 246 Kleť Observatory-KLENOT - zaujímá naše hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních
- měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles)
- fyzikální výzkum komet
Naše výsledky
Výsledky ve Web of Science (k 30.1.2020):
- 20 publikací
- 82 citací
Výsledky v SCOPUS (k 30.1.2020):
- 17 publikací
- 77 citací
Výsledky v The SAO/NASA Astrophysics Data System (k 30.1.2020):
- více než 3000 publikací
- 232 citací
Náš tým
Ing. Jana TICHÁ - ředitelka a vedoucí výzkumného programu Observatoře Kleť, astrometrie, historie, jména planetek a komet
Ing. Miloš TICHÝ, Ph.D. - vedoucí Observatoře Kleť, hardware a technologie, astrometrie
Mgr. Michaela HONKOVÁ, Ph.D. - vývoj software, astrometrie (externí spolupracovníce)
Bc. Martin Janda - software, astrometrie
Tým Observatoře Kleť se dále ve spolupráci s centrálou Mezinárodní astronomické unie podílí na přesných měřeních poloh asteroidů křižujících či blížících se dráze Země a ověřování nových objevů komet.
Za roky 1996-1999 byl tým Observatoře Kleť vyhlášen 20.komisí Mezinárodní astronomické unie jako 8.nejvýkonnější program na světě v oboru astrometrických měření planetek a zárověň celosvětově nejúspěšnějším týmem, který se specializuje na následnou astrometrii těchto těles (prvních sedm týmů jsou všechno projekty specializované na hledání nových těles - LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, Xinglong, ESO a ODAS) {více výroční zpráva 20.komise Mezinárodní astronomické unie}. Pro doplnění je třeba dodat, že v daných letech se astrometrií planetek zabývalo 320 světových observatoří.
Za období 1993-1996 byl tým Observatoře Kleť ve složení J. Tichá, M. Tichý, Z. Moravec 20. komisí Mezinárodní astronomické unie vyhodnocen jako pátý na světě (a zároveň první v Evropě) podle množství přesně změřených poloh planetek a čtvrtý na světě (a taktéž první v Evropě) podle množství změřených přesných poloh komet. To zahrnuje například měření poloh jednotlivých jader komety Shoemaker-Levy 9 před srážkou s planetou Jupiter v roce 1994, první evropské snímky komety Hale-Bopp v červenci 1995 a její sledování až do dubna 1997, či ověřování objevu komety C/1996 B2 Hyakutake.
Přístrojové vybavení
Hlavními přístroji Observatoře Kleť jsou teleskop KLENOT o průměru hlavního zrcadla 106 centimetrů (v provozu od března 2002) se CCD kamerou Photometrics S300, a zrcadlový dalekohled o průměru hlavního zrcadla 57 centimetrů, který je vybaven elektronickým záznamovým zařízením CCD od roku 1993. Do poloviny 90.let byla hlavním přístrojem fotografická Maksutovova komora o průměru korekčního menisku 63 centimetrů.
Observatoř Kleť je určena hlavně pro astronomický výzkum, ale i zde jsou v omezené míře možné exkurze pro veřejnost. Vybrané snímky a údaje získané na Kleti jsou využívány pro rozšíření pořadů pro veřejnost a školy, výstav, informačních materiálů apod. na českobudějovické hvězdárně a planetáriu. Tak je v rámci celé instituce provázána mimoškolní výuka a popularizace astronomie s vlastní výzkumnou činností.
Výzkumný program - technika
| počet návštěv: 2 794 830 od 1. 9. 1996 | Prohlášení o přístupnosti
